Problémy při líhnutí ARTEMIE
Při líhnutí artemie se nám projevilo pár problémů a chtěli bychom se s Vámi podělit o zkušenosti.
Všichni víme, že artemie se líhne ve slaném prostředí a je třeba pro zdárné líhnutí vytvořit ty nejpřijatelnější podmínky. Obecný návod sice existuje, ale zkušenosti praví, že každá artemie je jiná s jinou líhnivostí co se procent týká a i časy líhnutí jsou rozdílné. Vše by akvarista i oželel, jenže pokud Vám plave v nádrži sto hladových čtyřmilimetrových krků, tak se jim asi těžko dá vysvětlit, že mají počkat až se artemka vylíhne, protože je to jiná várka a nějak se ji do líhnutí nechce.
Podstata je ve dvou faktorech. Pokud by artemie byla špatná a chyba v líhnutí by byla na její straně, tak by výrobce asi těžko něco prodal, tudiž nám zbývá druhý faktor a to jsme my, lépe řečeno my kteří prostředí pro líhnutí připravujeme. Z toho se dá snadno vyvodit, že pokud dodržujeme pořád správné a dlouhodobě osvědčené postupy, je zřejmě chyba na straně vody, soli a nebo přípravku pro úpravu pH.
Povolené hodnoty pro pitnou vodu jsou podle tabulek které se mi dostaly do ruky z jednoho mikrobiologického ústavu tak rozdílné, že se nemůžeme divit změnám při líhnutí. Všimněme si jen v běžné domácnosti občasného ,,přechlorování".
Co se soli týká, používám klasickou kuchyňskou s jodem. Tam si myslím, že kvalitativní rozmezí hodnot je zcela zanedbatelné, poněvadž podle mě nelze přírodu nijak přinutit aby vyprodukovala každý měsíc jiný chlorid sodný. Zde bych chybu určitě nehledal i když jsem se setkal s názorem, že sůl bez jodu zvyšuje procento líhnivosti, nebo lépe řečeno nijak neomezuje artemii při líhnutí vlivem přidaného jódu.
Do třetice tady máme úpravu pH. Už jsem se zmínil, že povolené hodnoty pro pitnou vodu jsou velice rozdílné. Hodnota pH je v toleranci od 6 do 8.
Dá se tedy předpokládat, že převážná většina chovatelů upravuje pH pro líhnutí a obecně je nejznámější uhličitan sodný, běžnému člověku znám jako jedlá soda. Tady bych chybu nehledal, kvalitativně se jedná taky jako v případě soli o chemickou látku a výrobci chemikálií mají jedny z nejpřísnějších kvalitativních požadavků a nedovolí na trhu výrobek jiné kvality.
Vyloučili jsme jako nekvalitní zdroj neúspěchu lidský faktor, zmíněnou sůl a sodu. Zůstává jen voda jako možný ,,zdroj "problému.
A vodu ovlivnit můžeme. Tak jako sůl a soda jsou čisté přírodní chemické látky, tak i voda v přírodě je v podstatě chemicky čistá sloučenina vodíku a kyslíku.
Taková voda prší, když pomineme rozpuštěné plyny které na sebe naváže při cestě k zemi. A taková chemicky čistá voda naprší na vyschlé jezera s vajíčkama artemie a dochází k líhnutí jak má být. Jenže my dáváme vajíčka do povrchové vody ,,kontaminované" po cestě z přehrady do kohoutku.
Napadlo mě, že použiju takovou vodu na odlíhnutí artemie. Ne vodu z okapu nebo kaluže, ale vodu čistou demineralizovanou.
Vyšlo to a líhnivost se v podstatě změnila ve všech směrech. Odlíhlo se daleko větší množství, troufám si napsat, že na dně nezůstalo skoro nic nevylíhnutého, po 12 hodinách už byly vidět první známky líhnutí, voda v nádobě je čistější a pokud se nepřežene teplota která nauplie rozbije, tak se dá z jedné násady krmit i tři dny pokud máme potěru málo na zkrmení artemie z jedné dávky během jednoho dne. Pokusně líhnutá byla i v teple uchovaná a v plechovce plné vzduchu víc než rok stará artemie považovaná za špatnou se vylíhla ve velmi potěšitelném procentu a čase nepřekračujícím 16 hodin při teplotě plus minus 22 stupňů Celsia.
Postup líhnutí je naprosto stejný, jen místo vodovodní vody je použitá voda demineralizovaná, takže ať jste zvyklí na jakékoliv postupy nic neměníme, jen použitou vodu. Destilovanou jsme nezkoušeli, ale myslím si že jen, z mého pohledu zanedbatelného množství rozpuštěných solí nebude mít vliv na líhnivost oproti vodě demineralizované. Povolená hodnota mikrosiemens pro vodu demineralizovanou je podle dostupných informací 0,05 mikrosiemens a voda destilovaná je 0,20 mikrosiemens.
Pokud se Vám nedaří artemii odlíhnout, zkuste tento postup. Budu rád za odpovědi a Vaše zkušenosti. P